Týden respektu k porodu

Tématem byla LÁSKYPLNÁ KONTINUÁLNÍ PÉČE.

To bychom asi rády (hlavně my ženy) chtěly všechny.

Realita, kterou těhulky zažívají, ale bývá až moc často jiná. Občas je někdo v poradně vystraší. Nebo je tam pokaždé někdo jiný. Dlouho čekají než na ně přijde řada. A pak zas není moc času na zodpovězení otázek.  A když začíná porod a rodící žena odjíždí do porodnice, tak vůbec neví, kdo zrovna bude sloužit. Bude tam někdo slušný, empatický, znalý? Nebo bude sloužit někdo, kdo zrovna nemá náladu, sám má nějaký problém nebo slouží někdo – a i to se může stát ( sami zdravotníci to moc dobře vědí), kdo zrovna moc neumí…?

Představte si, že je sobotní večer a Vás začíná bolet zub.

Máte skvělého svého zubaře. Jenže, ehm, je sobotní večer… No, snad to do pondělka vydržíte… Nebo pojedete s naprostým klidem na pohotovost? Tam jsou přeci taky všichni fajn, bát se nemusíte… Jak vám je při této představě? Asi většina z nás bude doufat, že vydrží do pondělka ke SVÉMU zubaři, k tomu kterého zná, k tomu, který zná nás. A u kterého také víte JAK pracuje.

Ale když jedete rodit, tak jedete do porodnice, kde Vás většinou téměř neznají a Vy neznáte je. Je to jako když jedete na pohotovost se zubem… Trochu sázka do loterie. Může to být propadák, ale může to být i skvělé. Mám kamarádku zubařku, slouží i pohotovosti a je skvělá. Jen má také radši svoje klasické pracovní dny a běžné pacienty, které zná. Pohotovostní služba je i pro ni náročná v té neznalosti pacientů. A v porodnictví je toto podobné. Systém je divně nastaven, nemyslíte?

A navíc porod je děj, který je VELMI ZÁVISLÝ NA PSYCHICKÉ POHODĚ RODIČKY. Podstatně víc než bolavý zub.

Takže si představte hezčí variantu.

Jste těhotná a celé těhotenství chodíte k jedné porodní asistentce. Ještě ideálnější může být nějaké centrum, kde jsou porodní asistentky 2 nebo 3 a v poradnách se střídají. Poznáte je tedy během těhotenství všechny. Občas jdete na nějaké vyšetření k lékaři, s kterým spolupracují.

Také chodíte na těhotenské cvičení, které vede bud porodní asistentka nebo dula, která k tomu má potřebné vzdělání. K tomu třeba chodíte na těhotenskou masáž, těhotenská setkávání, zpívání, předporodní kurzy… Těhotenství probíhá ve velmi laskavé atmosféře. A to lze i tehdy, když je nějaký problém a žena potřebuje zvýšenou péči. Protože je to vždy o tom osobním kontaktu.

A pak přijde den (nebo častěji noc) porodu. Bud zavoláte domluvené porodní asistence, lékaři nebo dule (nebo můžete mít jakékoliv kombinace). Odjíždíte do porodnice a VÍTE kdo tam bude, kdo Vás provede celou dobu porodu. Kdo zná Vás, Vaše přání, Váš průběh těhotenství. A Vy znáte je.

To je dost jiná představa než ta zubní pohotovost, že?

O tom jsou ty žádané změny v porodnictví. Ne o mediálně zajímavých domácích porodech. To si nemůže dovolit každá žena. Ale LÁSKYPLNOU KONTINUÁLNÍ PÉČI by měla mít každá žena k dispozici. Nebo aspoň ta, která o ni má zájem.

Takže toto je ústřední téma letošního 10. ročníku Týdne Respektu k porodu.

LÁSKYPLNÁ KONTINUÁLNÍ PÉČE

Program? Určitě se přijdte podívat i na nějaký film, také bývá zajímavý diskuzní večer, povídání jak se rodí v zahraničí, přednášky našich skvělých porodních asistentek, MUDr. Máslové, Margit Slimákové, povídání o placentě a… a… a mnoho dalšího. Také máte možnost navštívit poradnu porodní asistentky nebo se setkat s dulami na jejich stánku a po promítání filmu Dula ve středu od 20 hod.

Já mám moc ráda atmosféru celého týdne a je opět hodně přednášek, které si chci poslechnout pokud mi to květnová miminka dovolí :).

Takže třeba na festivalu na viděnou.

P.S.

Navíc to rozhodně není akce jen pro těhulky. Jsou tam i témata rodičovská – typy alternativního vzdělávání (montessori, waldorfská, domácí vzdělávání), očkování, plenky, kontaktní rodičovství, zdravá výživa.

Podívejte se do programu, vybírejte a přijďte :). A pokud jste mimo Prahu, tak zde je program v dalších městech.