V některé porodnici něco lze a v jiné, třeba jen pár kilometrů vedle, Vám řeknou, že tím ohrožujete dítě nebo sebe. To fakt nechápu. Že by v té porodnici měli jiné klientky? Nebo, že by se po překročení jejich prahu ta klientka (co jinde něco mohla v pohodě) fyziologicky přeměnila a stala se rizikovou?
Možná Vám to přijde normální a rozumíte tomu. Já teda ne…
Ve své praxi se setkávám třeba s těmito rozdíly (něco z toho jsou spíš „legrace“, ale něco i hodně podstatné věci).
Před porodem:
Registrace – dělá je většinou jen Praha + některé oblíbené malé porodnice vzhledem ke své omezené kapacitě, nikde jinde ne, ani jiná velká města – Brno, Ostrava. A stejně se Vám i při registraci může stát, že bude plno a pojedete jinam…
Poradny před porodem – někde se stačí přijet ukázat do poradny v porodnici 1x před porodem a pak můžete chodit dál ke svému gynekologovi nebo porodní asistentce. Někde jinde na Vás budou dělat „bubáky“, jak to, že nechodíte do jejich poradny. A to i přesto, že tam je třeba pokaždé jiný doktor, takže o nějaké kontinuální péči nemůže být vůbec řeč, čekáte tam 3 hodiny, ap…)
Když odteče před porodem plodová voda (čirá, ne zakalená), dávají se běžně antibiotika, ale někde po 12 hod., jinde po 16 hod., po 18 hod….
Příjem v porodnicích – někde už mají Vaši sepsanou dokumentaci předem a opravdu ji diktovat při příjmu nebudete, jinde ji sice mají také sepsanou, ale pak ji při kontrakcích diktujete znovu a jinde nemají sepsané dopředu nic ačkoliv jste tam chodila do poradny.
Přijedete k porodu, jdete na příjem – někde může být Váš doprovod (partner, dula, Vaše por. as.) na příjmu s Vámi, jinde je nepustí i přesto, že na příjmu není jiná klientka kromě Vás. Samozřejmě chápu, že pokud tam je ještě jiná žena, tak toto nelze vždy uskutečnit kvůli dodržení její intimity.
Během porodu:
Někde se dává rutinně kanyla.
Někde se dopředu odebírají odběry pro případný epidurál. Co kdyby si to ta rodička, která ho předem moc nechce, pak rozmyslela? Tak ať to je pro něj vše hezky dopředu nachystané.
Někde je během (normálního) porodu zákaz jídla a někde jinde můžete baštit na co máte chuť. Mňam, mňam.
Někde můžete využít vanu zadarmo a jinde za poplatek. A někde jinde ji mají rozbitou. A někde v ní i můžete porodit. A jinde musíte na cca 7 cm otevření porodních cest z vany ven, abyste tam náhodou neporodila. Protože přeci nejsme delfíni.
Porod:
Někde můžete svoje dítě porodit jakkoliv – na čtyřech, vkleče, na boku (tyto pozice lze popř. i na porodním lůžku) a jinde Vám řeknou, že na čtyřech se přeci nikde nerodí… A někde můžete porodit i mimo porodní lůžko, na stoličce, ve stoji ap.
Někde v závěru porodu nahřívají hráz, jinde Vám řeknou, že to ne, že by to víc krvácelo.
Někde nástřih až podle individuální situace a dělají ho opravdu jen výjimečně, jinde dopředu straší, že 80% prvorodiček bez nástřihu neporodí. Je dobré vědět co a jak, přečtěte si tento článek nebo pokud nejste zdaleka, tak přijdte na Těhotenský den.
Po porodu:
Někde se dá (zdravé) miminko nepřerušeně k mámě, někde se „musí“ ošetřit (to lze ale v pohodě u maminky), ale pak hlavně zvážit. Je totiž třeba vyplnit kolonku v tabulce v počítači.
Někde Vám řeknou, že se u Vás dítě podchladí, jinde se děti za stejných podmínek nepodchlazují (toto mě nepřestává fascinovat :)). Že by byl takový rozdíl v dětech?. Samozřejmě myslím zdravé děti a je třeba vytvořit vhodné prostředí. To lze ale všude.
Někde dotepe (?) pupečník během 2-5 minut, někde pupečníky hezky tepou i třeba 30 minut. Asi to je místním klimatem :).
Někde se spěchá na placentu s „limitem“ půl hodiny, někde hodinu a nebo ještě déle. Samozřejmě zase se zachováním určitých bezpečnostních pravidel.
Někde si můžete bez problémů odnést svou placentu, jen podepíšete formulář o biologickém „odpadu“. Jinde se to NESMÍ a nebo záleží na domluvě s konkrétním personálem.
Většinou se po porodu vyšetřuje zrcadly, ale někde také ne, když nic nekrvácí. A nebo jsou také rozdílné velikosti zrcadel…
Někde zůstává dítě po porodu v nepřerušeném kontaktu s mámou na porodním sále 2 hodiny, jinde si ho dětská sestra odnese dřív, třeba už po hodině.
Někde se odchází z porodního sálu po 2 hod. na oddělení šestinedělí společně (rodiče s dítětem), někde si odnese sestra dítě sama a maminka jde za svým dítětem později.
Na oddělení šestinedělí:
Někde se dává vitamín K injekčně někde bez problémů v kapičkách.
Někde se děti v tuto dobu vykoupou, jinde koupání odsunou na později.
Někde jsou mamky s dětmi na pokoji po porodu hned společně, jinde se má maminka po porodu vyspat (nezávisle na její individuální situaci).
Někde bez problémů umožní ambulantní porod, někde si nejdřív vyslechnete strašení od personálu.
Někde se „velkým“ dětem (nad 4 kg) odebírá krev kvůli hladině cukru, jinde ne.
Někde se pospíchá s dokrmem někde se raději nejdřív podpoří kojení.
A to jsem si určitě nevzpomněla na všechno. A taky nevím spoustu dalších rozdílů. Určitě každá z Vás, která toto čtete, máte nějakou svou zkušenost.
Chápu i situaci v porodnicích. Opravdu to není vždy jednoduché. I pro ně musí být velmi složitá ta anonymní péče, hodně nepřipravených rodiček (tj. selhání systému péče už v těhotenství), které samy nejsou moc aktivní, mají různý životní styl. Někdy mají v porodnicích i negativní zkušenosti s některými rodiči, se špatnými hygienickými návyky některých žen, s rozkrádáním různých věcí na oddělení ap. Myslím, že to chce hlavně změnu v celém systému péče. Aby se mohla sladit klientka s personálem a naopak.
A jak to může těhulka sama ovlivnit? Určitě dobrým výběrem porodnice, svého týmu, přípravou porodního přání. Protože i věci, které se někde běžně dělají či nedělají, tak lze s porodním přáním, přípravou a konzultací s personálem domluvit jinak.
Užívám si zázraky narození. Jsem totiž dula a provázím ženy těhotenstvím, porodem, mateřstvím. Děťátko za Vás sice neporodím, ale předám Vám zkušenosti z českých porodnic, jak porodit laskavě, s respektem k matce i dítěti a často i s úsměvem :). Můj dulí příběh si přečtěte zde >>