V neděli je Svátek matek a já s ním mám spojený krásný zážitek.
Představte si, jak své mamince dáte krabičku plnou smotaných papírků. Ale nejsou to papírky jen tak ledajaké.
Na každém papírku je napsaný jeden společný zážitek.
Ale to ona ještě neví. Dívá se do krabičky dost udiveně. Co to jako má znamenat? Vybídnete ji, at si rozbalí první papírek. Překvapeně čte, co je na něm napsáno.
A pak následuje smích, slzy dojetí a tak se to střídá. Podle toho, jaký další papírek právě rozbaluje.
Nádherný zážitek, společná oslava, emoce, radost.
Já jsem toto před lety udělala a užili jsme si to všichni.
Byl to hodně originální nápad, který jsem našla v nějaké knize rodinných tipů.
Bohužel si už nepamatuji v které. Při čtení mě to nadchlo, ale skutečnost pak předčila všechna očekávání.
Na papírcích bylo napsáno např. toto:
Milá maminko, pamatuješ se…
jak jsme se s bráchou honili po bytě a on mi zavřel skleněné dveře před nosem a já je vysklila dřevákama co jsem měla při té honičce na ruce
a jak jsme pak s bráchou jak trubky celé vánoční prázdniny chodili na 7 hodinu ráno ke sklenářovi, jestli mu už dorazilo to správné sklo
jak nám na dovolené v bývalé Jugoslávii z vedra prasknul nafukovací člun protože jsme ho „chytráci“ nechali na rozpálených kamenech a ta rána vyděsila všechny smažící se turisty široko daleko
jak jsi přijala domů Bobeše, když mu umřela panička a přitom jsi se psů děsně bála. A Bobeš s námi žil dalších krásných 10 let.
když jsem vám v osmé třídě oznámila, že ač vždy s vyznamenáním, se chci hlásit na učňák na chovatele koní:)
když jsi mi smažila řízky na první čundr s klukem
jak nám s bráchou utekla bílá myš, kterou jsme přinesli domů tajně a proto ji nechali v papírové krabici pod postelí, aby jsi na to nepřišla… A pak jsme museli 3 dny hlídkovat u bytového jádra než jsme ji chytili..
nebo když brácha na chatě praštil lopatou do vosího hnízda, u kterého jsem stála a on oproti mně stihl utéct…
brečela jsi se mnou, když jsem se rozešla se svou první láskou
když jsem odjížděla s krosnou na zádech po revoluci na měsíc putovat po Španělsku, tak jsi mi statečně mávala z balkonu a nedala na sobě znát strach
když ti táta dal k vánocům tu kilovou svíčku a nikdo jsme nechápali proč 🙂
a taky jsi nám pekla svatební koláčky k ročnímu výročí svatby jako překvapení,ale netušila jsi, že jsem už v porodnici, takže si mi je pak druhý den přinesla do porodnice už jako čerstvá babička, byly mňam 🙂
A další spousta papírků, kterým by ale nezasvěcený čtenář těžko rozuměl. Byla to moc fajn oslava.
Užívám si zázraky narození. Jsem totiž dula a provázím ženy těhotenstvím, porodem, mateřstvím. Děťátko za Vás sice neporodím, ale předám Vám zkušenosti z českých porodnic, jak porodit laskavě, s respektem k matce i dítěti a často i s úsměvem :). Můj dulí příběh si přečtěte zde >>