Dnes slavíme

Dnešek je pro mě dnem porodním a pro syna dnem narozeninovým. Před xx lety jsem v dopoledních hodinách porodila našeho prvorozeného syna. A stala se mámou.

A venku tenkrát pršelo. Říkala jsem si, že mu prší štěstí :).

Pro narození našeho syna jsme vybrali Krčskou porodnici. Byla totiž v tu dobu jednou z mála porodnic, kam už mohli přijít k porodu i partneři. Ale byli vpouštěni až téměř na finále. A i zde byl můj muž tenkrát považován za velkou atrakci a připadal si tam „jako obtížný hmyz, s úšklebkem trpěný zdermacolovanými sestrami“. Takto to vypráví.

Úmyslně sestry nenazývám porodními asistentkami, i když vzděláním to asi byly, ale chováním, moudrostí, laskavostí měly k DOBRÝM porodním asistentkám hodně daleko.

Tenkrát ještě nebyly ani předporodní přípravy, jen nějaké základní v porodnici a knížek také bylo pomálu. Naštěstí jsem objevila ve výprodeji knihu Gravidjoga, byla na pultě poslední, nějaký zapomenutý kousek. A byla skvělá. Byla pro mě velikým zdrojem těhotenské pohody, pozitivního ladění na porod, na mateřství.

Opravdu silně ve mně tato kniha podpořila důvěru, že porod může být – a pro mě bude -pohodovým zážitkem. To vše jsem do sebe nasála jako houba. Věřila jsem tomu. Byla jsem naprosto klidná a připravená.

Jen se tam nikde nepsalo o praktikách v porodnicích. Na to jsem připravená nebyla. Co vše se kolem NORMÁLNÍHO porodu může v porodnici dít.

Ale naštěstí jsme to zvládli. S dnešními zkušenostmi se tomu skoro divím… Asi nám opravdu pršelo hodně štěstí.

Od té doby jsem byla v Krči u porodu jako dula několikrát. Dokonce několikrát i přímo na tom samém porodním „boxe“ jako tenkrát já.

A mým klientkám jsem se snažila vytvářet laskavější prostor, aby to dobře zvládly i popř.bez toho šťastného deště.